Management plán ochrany světového kulturního dědictví historického centra Prahy – část 001
Zapsáním historického centra Prahy na Seznam UNESCO (1992) vznikla hlavnímu městu Praze povinnost vytvořit strategický dokument, tzv. Management plán, ve kterém se zaváže pečovat a přiměřeně rozvíjet mezinárodně chráněnou památku. Jeho tvorbou byla pověřena redakční rada, která koordinovala autorský tým Management plánu tvořený Ing. arch. Janem Sedlákem a doc. Ing. arch. Miroslavem Cikánem. Zpracování probíhalo v několika etapách, materiál prošel několika koly připomínkových řízení, kterých se účastnila nejen politická reprezentace hl. m. Prahy, ale též odbory Magistrátu hl. m. Prahy, vybrané externí odborné instituce a vědečtí pracovníci. Dokument byl též opakovaně postoupen k připomínkování Centru světového dědictví a Mezinárodní radě pro památky a sídla (ICOMOS). Celé dílo tedy procházelo mnoha koly schvalování a to nejen obsahu, ale i jeho grafického řešení, které se v průběhu času měnilo dle potřeb zadavatele a autorů. Výsledná podoba publikace, složené ze tří samostatně svázaných částí, se nakonec realizovala v průběhu několika let a vyšla ve dvou jazykových mutacích. První část souboru upozorňuje na nejdůležitější komponenty, ze kterých se skládá památkově, historicky a architektonicky unikátní hodnota Pražské památkové rezervace. Druhou částí souboru jsou Cíle a opatření – k naplnění hlavních tezí Management plánu by mělo sloužit celkem 38 dílčích, tzv. realizačních cílů a celkem 136 jasně definovaných opatření. Obě první části souboru obsahují krom odborného textu i fotografie od několika autorů. Třetí část se skládá z mnoha doprovodných plánů a map, které ve větší míře dodal Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR). Vzhledem k podrobnosti mnoha map a četnosti k nim vztahujících se legend bylo nutné zvětšit formát knižního bloku a obohatit stránky o nutné klopy, což se pak při obarvování ořízky stalo skoro neřešitelným problémem, neboť barva se neustále dostávala dovnitř knižního bloku. V tento moment je třeba ocenit přístup Roberta Filky z tiskárny Helbich, který spolu s kolegy vše dokonale vyřešil a postarali se tak o velice precizní zpracování dodaných podkladů. Krom tisku a výroby zmíněných sešitů byla tiskárně zadána i výroba specificky tvarované krabice, kterou taktéž velice svědomitě dotáhli do výsledné podoby. Sešity i krabice jsou potištěny sítotiskovou bílou barvou a opatřeny 3D parciálním lakem. Veškerý papír byl dodán firmou Fedrigoni, jehož kvalitu a ušlechtilost už asi ani netřeba připomínat.
Klient: Hlavní město Praha
Fotografie: Michal Čížek, Michal Linhart, Ing. arch. Jan Sedlák, Prague City Tourism, Národní památkový ústav
Písmo: Stabil Grotesk (Kometa Typefaces), Span (Jamie Clark Type)
Papír: Arena Natural Smooth, Ispira (Grigio Londra, Giallo Energia, Arancio Yoga, Blu Saggezza)
Tisk a knihařské zpracování: Tiskárna Helbich, a.s.
Rok: 2021
Anachronic –
Zapomenutý
Grafické řešení obalu alba Zapomenutý vychází přirozeně z nálady a textu skladby, podle které je album pojmenováno
…Skleněná kůže
dívám se skrze ni ven
Hladinu nad sebou
celým povrchem vnímám
Jen ryby mne hladí ploutvemi
již dlouho jsem nebyl na zemi
dlouho, dlouho…
a na svůj vznik si počkalo pěknou řádku let. Kompletní deska byla natočena v roce 1994 a následně odložena do šuplíku. Již v devadesátých letech byla skupina Anachronic ve svém žánru výrazným hudebním seskupením („To, co zkraje devadesátých let předváděla pardubická skupina Anachronic, bylo naprostým zjevením v tom nejlepším slova smyslu. Jakýsi alternativní – rozumějte zcela svébytný – thrash metal na vysoké instrumentální i skladatelské úrovni, navíc vyzbrojený neméně osobitými, abstraktně poetickými text.“ – Petr Korál, iReport.cz) a nyní přišel čas, oprášit (ne)zapomenuté skladby a v původní sestavě (Michal Hrůza, Pavel Herynk, Vladimír Brett a Petr Lichtenberg) album vydat.
Klient: Anachronic
Písmo: Sporting Grotesque (Velvetyne Type Foundry)
Rok: 2021
Slavnostní koncert česko-německé vzájemnosti —
Collegium 1704, Konojedy
Obdivuji zapálené nadšence, kteří se snaží pro svůj region vytvořit něco co má přesah. A pokud je mi i blízká obsahová stránka akce, tak neváhám a s radostí možnost spolupráce přijímám. To se přesně stalo, když jsem dostal nabídku od zástupkyně Spolku pro obnovu památek Úštěcka, zamyslet se nad grafickou úpravou tiskovin Slavnostního koncertu česko-německé vzájemnosti pořádaným u příležitosti obnovení kostela v Konojedech a 230. výročí narození faráře, filozofa a spisovatele Vincence Zahradníka. Odmítl jsem využití skupinových fotografií naprosto výtečného hudebního seskupení Collegium 1704 a místo toho použil florální motivy symbolizující dva sousedské národy. Typografie je postavena na kresebně výrazném písmu Ogg podpořeným kresebně méně výrazným, ale stejně tak zajímavým písmem Stabil Grotesk.
Klient: Spolek pro obnovu památek Úštěcka
Písmo: Stabil Grotesk (Kometa Typefaces), Ogg (Sharp Type)
Tisk: Indigoprint
Rok: 2020
Eva Sakuma
Obrazy Evy Sakumy jsou svou jemností a precizním zpracováním naprosto snové. Autorka vytváří kombinací krajiny a interiéru či pouhých fragmentů japonské reality určitý další prostor, který nám dává možnost nechat se vtáhnout do příběhu, který na svých plátnech malířka nabízí. Kniha shrnuje 15 let unikátní tvorby této výjimečné autorky a obsahuje 100 reprodukcí obrazů, doplněných o velice zajímavý text, jenž pro knihu napsala Ela Suárez Illerias. Při vytváření návrhu knihy, bylo jasné, že musí být tištěna na kvalitní papír, který umožní perfektní reprodukci do posledního detailu, protože těch jsou obrazy Evy Sakumy opravdu plné. Většina pláten jsou větších rozměrů a technika malby spočívá v prolínání tečkovaných nebo kroužkovaných rastrů, které při zmenšení na formát knihy (230 x 280 mm), budou těžko identifikovatelné. Z toho důvodu je u mnoha reprodukcí umístěn i detail obrazu, díky kterému je možnost poznat malbu jaksi zblízka. Při výběru papírů bylo čerpáno ze vzorníků papírny Fedrigoni a v nejužším výběru skončily dva finalisté. První Symbol Tatami Ivory je lehce nažloutlý hlazený papír s dokonalým povrchem, který umožní tisk toho nejjemnějšího detailu a byl použit na knižní blok. Druhý papír Constellation Snow E57 Spillo má zase zajímavou ražbu, která je totožná s technikou malby Evy Sakumy a u něj bylo jasné, že jeho uplatnění bude na potah knihy. Potah je doplněn ještě papírem Duha s ražbou podobnou plátnu. Vazbu V7 jsme lehce upravili a napojení papírů na přední i zadní desce posunuli skoro na střed formátu, čímž vznikl prostor pro minimalistickou ražbu textu. Kniha je koncepčně členěna na dvě části — textovou a obrazovou. Textová část je hutná, zalomená skoro v plném formátu a je uvozena fotografiemi autorky při práci. Obrazová část je naopak velmi vzdušná a nechává prostor jednotlivým obrazům. Pro veškerý text bylo zvoleno písmo Stabil Grotesk od Christiana Jánského z Kometa Typefaces, které svou jemnou kresbou s drobnými a zajímavými akcenty dotváří celkovou náladu knihy. Celé toto pak dokonale zvládl vyrobit kolektiv zaměstnanců tiskárny Protisk v Českých Budějovicích v čele s paní Hankou Böhmovou.
Klient: praguekabinet
Fotografie: Sota Sakuma, Oto Palán, Martin Kincl
Písmo: Stabil Grotesk (Kometa Typefaces)
Papír: Symbol Tatami Ivory, Constellation Snow E57 Spillo, Duha 244 Meadow
Tisk a knihařské zpracování: Tiskárna Protisk, s. r. o., České Budějovice
Rok: 2020
Foto knihy: Jiří Hroník
Libuše Pražáková —
Obrazy
Pro výtvarnici Libuši Pražákovou vznikla v Jitro Design prezentační brožura, která neměla být příliš drahá na výrobu, tudíž se na obálku místo původně zamýšleného potahového plátna použil strukturovaný papír Via Linen. Jde o klasickou V1 vazbu, jenž je však šitá nití a to hned ve dvou barvách. Ve stejných barvách je potištěna i rubová strana obálky. Jednotlivé listy brožury jsou proloženy pauzovacím papírem, který obsahuje popis díla, takže by při listování měl mít divák pocit prohlížení rodinného fotoalba. Použité písmo jsem zvolil velice hravý a zároveň odměřený font Labil Grotesk od Kometa Typefaces, který obsahuje mnoho velice zajímavých alternativ jednotlivých liter. Publikace obsahuje vhled do tvorby Libuše Pražákové v podobě deseti vybraných obrazů a jen základní textové údaje. Jedním z nich je popis od kurátorky Lenky Patkové:
„Charakteristickým znakem práce Libuše Pražákové je vedle poctivé malířské práce, prolínání vysoké míry osobní emocionální angažovanosti a zároveň určité dávky racionality. Udržování této křehké rovnováhy vnáší do jejích děl vibrující napětí, zároveň se jí tím daří vyhnout sentimentalitě, ke které by mohla její malba tíhnout. Témata, kterými se zabývá, zrcadlí její vlastní svět, proměňují se podle aktuální životní situace, odrážejí její vnitřní emocionální rozpoložení. Cyklicky se vrací k tématu krajiny a vztahu matka—dítě. Způsoby, kterými je zpracovává a komentuje se proměňují. Nebojí se experimentovat s různými nekonvečními, ale i zcela tradičními přístupy k malbě, formátu i konečnému tvaru díla.“
Tvorbu Libuše Pražákové můžete vidět na jejím on-line portfoliu…
Klient: Libuše Pražáková
Fotografie: Libuše Pražáková
Písmo: Labil Grotesk (Kometa Typefaces)
Rok: 2020